Nová doba si žádá nové přístupy. Tato pravda je univerzální a platí v každé „době“. Rychlost nástupu nových dob však nikdy nebyla vyšší, než posledních pár let. Potřeba nových přístupů atakuje všechno to, na co jsme si zvykli, co jsme si třeba roky budovali, v čem jsme si už našli to své pohodlí a co jsme si krůček po krůčku vymazlili tak, aby nám v tom bylo dobře. Co nám zkrátka dobře naplňuje naši rutinu, zajišťuje každodenní chléb, i základní přísun pozitivních emocí, abychom každý den šli do života opět s chutí.
Nejprve to byl covid. Přišly lockdowny a to, co se nejdřív zdálo jako příjemná změna – např. skoro všechny děti slavily neplánované dlouhé prázdniny, se pro řadu lidí změnilo v noční můru. Každodenní jistotu, kterou spousta lidí má právě v oné rutině, že vstanu podle budíku třeba dříve, než bych rád – a od srdce si na to každé ráno zanadávám, uvařím si kafe, cestou do práce si v obchodě koupím, na co mám zrovna chuť, vedle v trafice noviny a odjedu do své kanceláře, což mj. znamená, že se až do večera neuvidím s manželem či manželkou a nebudu muset řešit nekonečné spory mezi dospívajícími dětmi, vystřídala hrůza z toho, že vlastně ani nevím, jestli budu mít za pár měsíců stále práci, na nákup nemůžu každý den a výběr snídaně podle aktuální vůně u pultu s čerstvým pečivem tak bude na dlouho nedostupným snem, děti se chtě nechtě budu muset snažit vychovávat nonstop a s životním partnerem spolu budeme muset vyjít 24/7.
Sociální sítě zaplavily tisíce příspěvků na téma, jak toto všechno zvládat. Objevovaly se fňukací konverzace ke sdílení zoufalství, jež tato doba přináší. Fňukání je naprosto v pořádku a je platnou součástí očistného procesu, který bychom měli v zátěžových situacích podstupovat všichni. Vědomí toho, že v tom nejsme sami, navíc naplňuje aspoň jednu z našich v takové chvíli nedosycených sociálních potřeb – vztahovost, tj. máme kolem sebe lidi, kteří trpí stejně, a to pomáhá. Ale funkční cesta je si zafňukat, oklepat se a jít dál – což v posledních pár letech často znamenalo kroky do neznáma. Komu se takhle vycházelo nejlépe? Lidem, kteří si byli schopni sami nastavit své nové PROČ a sami se vybičovali k aktivitě, i když je k ní nic nenutilo. Předešli tak upadnutí do letargie. Např. dodržováním pravidelného režimu včetně spánkové hygieny, pravidelným pohybem, pravidelnou péčí o blízké a sebepéčí a dobrou stravou bohatou na živiny a zejména podporující tvorbu mikrobiomu si zajistili dostatečný přísun chemikálií dobré nálady, jako jsou hormony a neurotransmitery serotonin, endorfin, dopamin, oxytocin, ale i melatonin, enkefalin, acetylcholin, či noradrenalin. Když ostatní začali upadat do depresí, oni měli stále z čeho čerpat a byli schopni pořád jít dál. A situace se opakuje s šokem z války téměř u sousedů, energetickou krizí, skokovým zdražováním, vysokou inflací a všemi jejími průvodními jevy.
Co z toho vyplývá? Schopnost sami sebe VÉST, být sami sobě vědomým ŠÉFEM, to je dnes základní dovednost pro udržitelně šťastný a úspěšný život. Stále více a více se očekává, že lidé budou sami schopni sebe kultivovat, sebe motivovat, sebe řídit a sebe korigovat. Studenti mají i dávno po lockdownu najednou spoustu práce online, což jim dává na jednu stranu velkou volnost, ale na druhou daleko vyšší míru odpovědnosti za to, jak se ke svým studijním povinnostem postaví, když je k tomu vlastně nikdo nenutí a nechává to na nich. Ne všichni to ustojí – paradoxně kdyby museli všechnu práci dělat ve škole od do, jak to bylo dříve, řada z nich by měla s úspěšným dokončením studia daleko menší problémy.
Když se podíváte na pracovní inzeráty, ty poptávající pozice s velkou mírou autonomie, se schopností řídit a nastavovat flexibilitu, např. všechny agilní profese, jsou řádově lépe placeny než ty fixně dané. Schopnost VÉST – nejprve sami sebe a potom ostatní – totiž není samozřejmá, není jednoduchá a přitom pro úspěch v dnešní době, kdy vážně nevíme, co přinese zítřek, naprosto zásadní.
Proto pokud přemýšlíte, jakou novou dovednost si osvojíte, aby se Vám žilo lépe, abyste byli udržitelně šťastnější a abyste byli trvale úspěšní, rozhodněte se pro LEADERSHIP. Protože všechno v životě je o vedení. A ještě jedna DŮLEŽITÁ informace na závěr: neurovědecké průzkumy prokázaly, že s podporou je až o 500% vyšší pravděpodobnost, že dosáhneme na své cíle. Pokud si Vás tedy LEADERSHIP volá, začněte svou cestu s podporou.