Články autora
🌀 Jak moc tlačíme vodu, i když řeka teče sama? Generační střet výkonu (rodiče) a prožitku (dospívající Gen Z a Gen Alpha) o prázdninách Rodiče generace X – narození mezi lety 1965 a 1982 – často vyrostli v duchu „makej, abys byl někdo“. Výkon byl vstupenkou k uznání, a uznání bylo klíčem k bezpečí. Není divu, že tato generace – a je to stále převažující generace...
Až bude ticho… a vedle vás bude puberťák Léto. Čas volna, lehkosti a radosti. A přitom tolik rodičů cítí pravý opak – když vedle nich sedí někdo, kdo se mění, uzavírá, nebo prostě nemá chuť dělat vůbec nic. Pravděpodobně ta osoba vedle je vaše dítě v pubertě. Najednou je jiné – víc se stahuje, míň mluví. Oči uhýbají, odmítá...
Puberta je obdobím bouřlivých změn, jejichž šíře mnohé dospělé nepřestává překvapovat a zahrnují i spánek. Rodiče, kteří mě vyhledávají, si často stěžují, že jejich dospívající děti ponocují, ráno jsou nevyspalé a přes den nevýkonné. Je za tím lenost, nebo je to zkrátka biologická nutnost? A jak do toho zapadá jarní únava, která mnohé teenagery ještě více vyčerpává? Pojďme se podívat, jaké odpovědi nabízí neurověda, ale i moje koučovací praxe:...
Máme tu Světový den štěstí a ruku v ruce s ním začátek jara – první jarní den, symbol znovuzrození. Těžko bychom hledali lepší symboly pro impuls začít žít naplno ŠŤASTNÝ ŽIVOT! Od 1. ledna mnoho z nás soustavně něco začíná – je přeci nový rok a tedy potřeba začít žít lépe. Po začátku kalendářního roku záhy přichází lunární nový rok (to...
Kolem Silvestra jsem přečetla hodně pojednání odborníků z různých oborů rozebírající výhledy do nového roku. Vesměs nejsou dobré a to se odráží i v publikovaných průzkumech veřejného mínění. Inflace, která nás drtí, sice už neporoste takovým tempem, nicméně i optimistické výhledy, např. že do konce roku se vrátí na jednociferné číslo, nepředstavují důvod k radosti. Přichází recese a lidé se bojí, co ekonomická realita přinese...
Podobně jako kalendářní nový rok, kdy si lidé tradičně dávají novoroční předsevzetí a rozhodují se být lepšími, i nový školní rok nás, jsme-li rodiče, často motivuje k vnitřním slibům, že tentokrát to i ono budeme dělat lépe. Zpravidla nás k tomu vede vědomí, že skutečně je co zlepšovat – primárně na tom, jak žijeme, jakou kvalitu mají naše vztahy s našimi dětmi...
Pro své náctileté dítě dělám úplně všechno, přesto se mi vyhýbá, nepovídá si se mnou a nestojí ani o můj názor, ani o společný čas. Je Vám to povědomé? Pokud je tato situace pro Vás nová, vězte, že do Vašeho domova se pomalu stěhuje nový člen – puberta Vašeho dítěte, a je tak nejvyšší čas na seznámení. Pokud už výše uvedené dobře...
Nová doba si žádá nové přístupy. Tato pravda je univerzální a platí v každé „době“. Rychlost nástupu nových dob však nikdy nebyla vyšší, než posledních pár let. Potřeba nových přístupů atakuje všechno to, na co jsme si zvykli, co jsme si třeba roky budovali, v čem jsme si už našli to své pohodlí a co jsme si krůček po krůčku vymazlili...
Jen to nejlepší je pro mě dobré! Slyšeli jste to??? Co ve Vás tato věta evokuje? Je to nabubřelost? Je to rozmar? Je to projev narcisismu? NIKOLIV. Je to nejvíc, čeho můžeme docílit na neopakovatelné cestě ke svému nejlepšímu já, na cestě do největších hlubin své duše, nejniternějších zákoutí svého srdce a k nejvyššímu vrcholu našeho úspěchu. Řada z nás se dostane v životě...
Eva M. Rybková